TYRKYSOVÉ VIDĚNÍ SVĚTA

V minulém článku jsme se seznámili s netradičními principy fungování takzvaných evolučních nebo tyrkysových organizací. V dnešním díle se zaměříme na specifické přístupy a aspekty uvažování tyrkysových lídrů, které umožnily vznik tohoto modelu a jeho mimořádné výsledky.

Tyrkysoví lídři si uvědomují neudržitelnost v současnosti převažujících modelů řízení, především tlaku na kontinuální růst ve světě omezených zdrojů. Nahrazují je přístupem, který, jak ukazuje příklad holandského Buurtzorgu, má sílu transformovat celá odvětví. Přístupem, v němž je zisk produktem naplňování poslání organizace a prostředkem k rozvoji, nikoli cílem. Což je (zdánlivě paradoxně) důvod, proč se ho těmto organizacím daří dlouhodobě vytvářet.
Některé níže popsané postoje a uvažování mohou někomu připadat silně v rozporu s tradičním přístupem k byznysu, vzbuzovat pochybnosti, znít příliš spirituálně nebo mimo realitu. Proto může být užitečné, podívat se nejdříve na pár příkladů výsledků, které tyrkysový přístup přináší v praxi.
 
Francouzská průmyslová legenda
Ve francouzské společnost FAVI (400-500 zaměstnanců), vyrábějící komponenty pro automobilový průmysl a další odvětví, zavedl tyrkysové principy ředitel Jean-Francois Zobrist dávno před tím, než byly popsány a označeny tímto názvem. Od poloviny osmdesátých let, kdy do FAVI přišel, je firma považovaná za špičku ve svém oboru. Po celou dobu neměla ani jedinou zpožděnou dodávku, kvalita jejích produktů a klientského servisu je pověstná. Ve vysoce konkurenčním odvětví dokázala jako jediná udržet výrobu ve Francii a neodejít do Číny, udržuje si nadprůměrnou ziskovou marži ve výši pěti až sedmi procent a zisková dokázala být i v době finanční krize, kdy jí v roce 2009 klesl obrat až o třicet procent. Navíc dokázala udržet všechna pracovní místa.
 
Holandská revoluce ve zdravotní péči
V roce 2006 založil Jos de Blok Buurtzorg, neziskovou organizaci poskytující domácí péči zdravotně postiženým a dlouhodobě nemocným lidem. Tým deseti lidí se rozrostl na organizaci s více než deseti tisíci péči poskytujícími zaměstnanci (za prvních sedm let vyrostl na počet sedm tisíc sester), operující ve dvaceti čtyřech zemích.
Do stabilního, na zisk orientovaného sektoru, přinesla organizace radikálně jiný přístup zaměřený na jediný cíl – potřeby pacienta. Výsledkem bylo viditelné zkvalitnění péče a úspora pro holandský zdravotnický systém ve výši čtyřiceti procent (Ernst&Young, 2012). Buurtzorg vykazuje vysokou produktivitu a nízké náklady a hospodaří s přebytkem. Několikrát byl v Holandsku vyhlášen nejlepším zaměstnavatelem.
 
Překonání bariér lidského ega
Jak vnímají svět a svou vlastní existenci lidé, kteří budují evoluční organizace založené na zodpovědnosti, svobodě a lidskosti?  Co jim umožňuje pustit se do věcí, jež jsou v silném rozporu s většinovým názorem, vytvářet radikálně nové postupy a být s nimi dlouhodobě úspěšní? V první řadě je to jejich schopnost vymanit se z pout ega, které většinu lidí ovládá strachem a touhami v naivní víře, že si díky nim udržují kontrolu nad svým životem. Strach a touha jsou emoce nejsilněji ovládající lidské chování. Strach ze smrti, ztráty, samoty, nemoci, chudoby, neúspěchu a touha mít vše, co nám má zaručit štěstí, zdraví, jistotu, úspěch, lásku, status. Když se nám podaří zbavit se vlády strachu a hledání štěstí ve vnějším světě, poznáme hojnost života a naučíme se věřit v její dostupnost všem. Místo zaměřování se na to, co je špatně, začneme vidět funkčnost, potenciál a krásu. Naučíme se pustit kontrolu nad lidmi a událostmi. Chyby nás nesrážejí k zemi, ale jsou zdrojem poučení a růstu. Získáme svobodu, jistotu a klid, které jsme si dřív neuměli představit.
 
Naslouchání vnitřnímu hlasu.
Tyrkysově nastaveným lidem nezáleží na tom, jak jejich činy hodnotí jejich okolí. Konformita jim není vlastní. Nepotřebují být přijati za každou cenu. Naslouchají svému vnitřnímu hlasu. Při rozhodování se ptají: Je to v souladu s tím, kým chci být? Sloužím tím světu? Žít dobrý život pro ně znamená žít ho dobře. Úspěch, uznání, bohatství a láska jsou výsledkem dobře žitého života, ne jeho cílem.
Lidé s tímto přístupem dobře znají sami sebe. Vědí, co v životě chtějí dokázat, co je pro ně důležité, co jsou jejich hodnoty a jací chtějí být pro svět. Rozumějí svým emocím a umí je ovládat. Celoživotně pracují na svém rozvoji. Zkoumají své nitro, studují, mnozí meditují. Ve všem, co dělají, uplatňují celé své já, jeho mužskou i ženskou stránku, racionalitu, emocionalitu, duchovnost i intuici. Během své životní cesty často dojdou do bodu poznání, že nic neexistuje samo o sobě, ale všechno a všichni jsme propojeni v jednom úžasném celku. Toto poznání posiluje jejich lásku a úctu k přírodě a životu.
 
Hojnost zdrojů
Víra v hojnost a v to, že dobrý záměr a kvalita si vždy dokáží získat své místo na trhu, vedou ke zcela netradičnímu pohledu na konkurenci. V tyrkysovém světě konkurence neexistuje. Jsou tu jen další organizace, které naplňují stejné nebo podobné potřeby. Není ale třeba s nimi soupeřit a v obavách sledovat každý jejich krok. Výrobek nebo služba přinášející skutečnou hodnotu se o zákazníky bát nemusí. Naopak pro zvyšování této hodnoty je užitečné spolupracovat v rámci odvětví a sdílet zkušenosti. Jos de Blok, zakladatel Buurtzorgu, napsal o fungování své organizace knihu, kterou sdílel se všemi konkurenty v odvětví. Zdarma jim také poskytuje konzultace.
 
 
Laskavost a důvěra
Tyrkysové vědomí překonalo černo-bílé vidění světa a nutkání hodnotit všechno a všechny podle vlastních kritérií. Místo toho je otevřené odlišnostem a rozdílným názorům. V různorodosti vidí obohacení a možnost synergie. Je tolerantní, chápající a laskavé.
Manažeři v tradičních modelech řízení přistupují k lidem a priori s nedůvěrou a negativním postojem. V jejich vidění světa jsou lidé nepoctiví a líní. Aby z nich dostali potřebný výkon, je nutné je kontrolovat, odměňovat a trestat. Občasná špatná zkušenost je v tomto postoji samozřejmě utvrzuje. Tyrkysoví lídři naopak považují lidi za převážně poctivé, spolehlivé a pracovité a podle toho se k nim chovají. Nebojí se jim důvěřovat a přenést na ně zodpovědnost. I oni se občas setkají s někým, kdo jejich důvěru zklame. To ale není důvod, aby svůj postoj změnili.
 
 
Inspiruje vás tyrkysový pohled na svět? Uplatňujete některé jeho aspekty ve svém životě? Chcete alespoň některé prvky tyrkysového fungování organizací přenést do své firmy? Pokud ano, můžete se těšit na příští díly, ve kterých se zaměříme na specifika vnitřního fungování tyrkysových a dalších netradičních organizací a jejich zavádění do praxe.
 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdroj: Budoucnost Organizací, Frederic Laloux, vydal PeopleComm v roce 2016 (originál:  Reinventing Organizations, 2014)