 Každé pracovní ráno se probouzíme a začíná naše rutina. Sprcha, oblečení, snídaně, vypravit děti do školky a školy a rychle se probojovat kolonami aut do kanceláře. Někteří z nás ani pořádně nespí, protože se jim celý večer opakovaly situace, myšlenky, odpovědi z práce, a to přetrvává i ráno. V ústech zůstává pachuť až nechuť jít do práce, otevřít počítač a začít číst emaily. Tyhle pocity se zintenzivní, když nám příchozí hovor zvoní na smartphone a i na smartwatch. A při pohledu na jméno, které se zobrazí, tak už víte, že tohle nebude zrovna příjemný hovor. Hlavou vám bleskne skvělý nápad, co by se stalo, kdybych hovor pro tentokrát nechal zvonit?
Stalo se vám něco podobného? Co vás dokázalo vytáhnout ze sítě negativních pocitů?
0 Comments
 Všichni prožíváme dny, které nemají v našich životech obdoby. Jsou to dny, kdy se naše mysl nemá čeho chytit, protože situace, jako je tato, je zcela nová. Obvykle se v dobách krizí a nebezpečí vracíme k podobným situacím, které jsme již prožili, a v nich hledáme inspiraci a poučení. Dny jako jsou ty dnešní, ale většina z nás neumí přirovnat k ničemu podobnému. Naše mysl se tak dostává do zmatku a pocitu ohrožení.
 Jedna z rolí, ve které se introverti necítí úplně ve své kůži, je vedení lidí. Souvisí to s častým stereotypem, že správný lídr by měl mít velké charizma, měl by být vidět a slyšet a zkrátka to musí být výrazné eso. Jenomže zkušenosti ukazují, že velmi úspěšné firmy mohou být zcela klidně vedeny introvertními lidmi. Příkladem mohou být největší technologické giganty jako je Apple nebo Microsoft.
 V poslední době mám v koučovně celkem plno. To není tak neobvyklé a jsem za to moc ráda. Co je ale zajímavé, je jedno spojující téma: Život introvertů mezi extroverty. Navíc se většinou jedná o introverty, o kterých nikdo neví, že jimi jsou. Mají totiž dokonalou masku extroverta.
Představte si to: Máte v týmu introverty, kteří se chovají jako extroverti. Jsou veselí, vtipní, upovídaní, lidé je mají v oblibě. Vůbec nevypadají jako stereotyp, který se nám vybaví, když je řeč o introvertech. A přesto to introverti jsou. Jenomže vy o tom nevíte, protože vás to ani nenapadlo. Zacházíte s nimi tedy úplně stejně jako s extroverty. Chcete po nich rychlé odpovědi, očekáváte jejich aktivitu při brainstormingu, vystavujete je neustálému kontaktu s lidmi a dokonce po nich chcete, aby jeli na teambuilding a sdíleli pokoj s novým kolegou. Právě jsem vám popsala introvertovu představu pekla. V minulém článku jsme se seznámili s netradičními principy fungování takzvaných evolučních nebo tyrkysových organizací. V dnešním díle se zaměříme na specifické přístupy a aspekty uvažování tyrkysových lídrů, které umožnily vznik tohoto modelu a jeho mimořádné výsledky.   Máme pocit, že žijeme ve světě extrovertů. Extrovertní chování je dnes více oceňováno, vyžadováno a vidět. Donedávna se věřilo, že introvertů je pouze 25 %. Dnes se uvádí, že je jich přibližně stejný počet jako extrovertů. Dokazují to dlouholeté statistiky MBTI testů. Přesto se nám může zdát, že je introvertů mnohem méně.
 Být na vrcholu pyramidy je sice skvělá věc, nese s sebou úspěch a uznání, ale to není všechno. Na špičku se vejde jeden člověk a ten tam je sám. Pro spoustu lídrů – ať už v roli majitele nebo CEO - je to daň za úspěch.
 Vědci v USA zjistili, že nejlepších výsledků v oblasti kreativního myšlení dosahujeme v kavárně v hladině středního hluku, tedy kolem 70 dB. Vztah mezi úrovní hluku a kreativitou se dá vyjádřit převrácenou U-křivkou, která se láme kolem 70 decibelů. Pokud je to víc, hluk začne negativně ovlivňovat kreativní myšlení. Nemůžete-li odejít do kavárny a tam si v klidu vše promyslet, zadejte si na youtube caffeteria noise nebo navštívte stránku coffitivity.com.  Znáte to. Celý den makáte, řešíte, odpovídáte, zařizujete, hasíte, sháníte, radíte, mítingujete a večer máte pocit, že jste nic kloudného za celý den neudělali?
Vedete si TO DO list, ale už to není list ale lists, protože má 4 stránky? Mám pro vás jeden návrh. Mně funguje.  Umění být laskavý a vstřícný je důležitá a přitom podceňovaná schopnost. Je na čase ji začít procvičovat třeba sami na sobě
 Lara Ankinová, americká psycholožka, se svými spolupracovníky zastavovala kolemjdoucí a ptala se jich, zda se chtějí zúčastnit malého experimentu*
Polovina populace bude tvrdit, že neexistuje a ta hezčí polovina, že ano. Multitasking, neboli schopnost dělat více věcí najednou, prý odlišuje ženy od mužů. Jak to je ale doopravdy?  |
Kategorie
All
Archív
August 2023
|
RSS Feed