 Rodinné firmy jsou úzce spjaté se svými zakladateli. To, jak fungují, jací lidé v nich pracují a jaké hodnoty vyznávají, se hodně odvíjí od toho, jaká je osobnost majitele. Když se však firma postupně rozvíjí a zvětšuje, může se stát, že se začne vytrácet její charakter. Do firmy přicházejí noví lidé, kteří mají své návyky, představy o fungování firmy a možná vyznávají odlišné hodnoty. Pokud není firemní filozofie jasně definovaná, firemní kultura začne slábnout, což přináší nesoulad a možné konflikty.
Jak tedy přistupovat k firemní kultuře, aby vytvářela prostředí, které bude jasně charakterizovat váš původní a stálý záměr? čtěte v článku speciálu E15 zde.
0 Comments
 V každém týmu, který jsem měla to štěstí navštívit, byl nějaký “toxík”. Je to takové nepěkné, ale trefné označení pro lidi, kteří mají sice často dobré pracovní výsledky, ale vytváří velmi komplikované vztahy. Panuje kolem nich zvláštní atmosféra, která vysává z lidí i firmy velké množství energie a přidělává starosti vedoucím. Jejich dopad na firemní kulturu je většinou hodně destruktivní.
Nespolupracuje váš tým dobře? Řešíte nedorozumění, časté konflikty nebo máte pocit, že máte tým individualistů? To vše je naprosto normální a patří to k určité fázi zralosti týmu. Jak zjistit, jak zralý je váš tým a jak s ním pracovat, aby začal fungovat dobře, se dozvíte ve 40 minutovém webináři, který natočila Simona Bodláková pro Grow with Google Academy for NGOs.  Jak mají lídři a manažeři udržet směr a týmovou spolupráci, když se dramaticky mění podmínky a nevíme, co nás čeká a kdy stav nouze skončí? V hlavách vašich lidí se objevuje pravděpodobně řada otázek, které je stresují a odvádějí od dennodenní práce. Dáte-li jim na ně odpovědi, uklidníte jejich obavy a zaměříte jejich pozornost správným směrem.
 Všichni prožíváme dny, které nemají v našich životech obdoby. Jsou to dny, kdy se naše mysl nemá čeho chytit, protože situace, jako je tato, je zcela nová. Obvykle se v dobách krizí a nebezpečí vracíme k podobným situacím, které jsme již prožili, a v nich hledáme inspiraci a poučení. Dny jako jsou ty dnešní, ale většina z nás neumí přirovnat k ničemu podobnému. Naše mysl se tak dostává do zmatku a pocitu ohrožení.
 V tomto dílu seriálu o tyrkysových organizacích se zaměříme na stavění sebeřídících týmů.
NEJDŘÍV VYSVĚTLIT, PAK ZAVÁDĚT ZMĚNU Transformace do tyrkysové organizace je pro většinu lidí naprosto nová zkušenost a vyžaduje vysokou míru otevřenosti i ochoty učit se a přijímat nové postupy. I v organizacích, které k ní mají potřebné předpoklady, např. lidé jsou hodně samostatní, zodpovědní a spolehliví, pomáhají si a rádi se učí, bude přechod k plnému sebeřízení velkou změnou. Je proto klíčové všem lidem ještě před spuštěním transformace vysvětlit, proč se pro ni majitel nebo ředitel rozhodl, co jim osobně i celé organizaci přinese, jaká je vize budoucnosti firmy a jaké budou první kroky implementace změny.  Pokud jste v pozici majitele nebo ředitele firmy, očekává se od vás, že budete stanovovat dlouhodobé cíle a udávat směr vývoje organizace. Vaše okolí předpokládá, že umíte předpovídat budoucnost, potřebuje cítit, že jste si jistí svými rozhodnutími a vždy víte, kudy jít dál. Je ale v dnešním rychle se měnícím světě možné předvídat s jistotou cokoli? Nejspíš ne. To však není překážkou k vytvoření představy o budoucnosti, kterou chcete pro svou firmu mít. Právě vaše vize pomůže tuto budoucnost stvořit.
 Představte si, že vedete firmu, která je na trhu už 15 let. Pomáhali jste ji vybudovat od začátku, vydržela dobrá i složitá období. Zažili jste velký růst i problémy s odchody lidí. Přicházející nové generace mají jiné představy o práci a vy, abyste neztratili krok, tak jste navštívili několik konferencí o štěstí v práci. Začínáte si uvědomovat, že vaše specifická firemní kultura je to, co vás odlišuje od ostatních. Neumíte ji ale přesně popsat.
 Měla jsem období, kdy jsem během krátké doby byla postupně manažerkou čtyř týmů. Práce s každým z nich byla ale propastně jiná. S jedním se mi pracovalo naprosto skvěle. Měla jsem pocit, že jsem rozený lídr. Měli jsme výsledky a práce nás těšila. Pak jsem se stala manažerkou dalšího týmu a z mé práce se stal rázem očistec. Byla jsem každý den jako na trní, nedařilo se mi vytvořit důvěru, tým pletichařil a já byla zoufalá. Další tým byl skvělý, ale neměli jsme výsledky. To, co mi dobře fungovalo dříve, tady bylo úplně mimo. Dlouho jsem si lámala hlavu, čím to je. Co ovlivňuje to, že se určitá skupina lidí sladí a pracuje na projektu s radostí a ve spolupráci a jiná spolu nekooperuje, soupeří a kuje pikle?
 Představte si, že ráno přijdete do práce a zjistíte, že ve vaší firmě nejsou žádní manažeři ani šéfové. Nikdo vám nezadává úkoly ani nekontroluje jejich plnění. Můžete si vybrat, co budete dělat, máte naprostou svobodu rozhodovat o věcech, které se týkají vaší práce. Cítíte úlevu a příval energie, nebo spíš bezradnost a paniku?
Všichni na jedné lodi aneb Jak vytvořit firemní kulturu, která stimuluje výkon i pečuje o lidi18/1/2019  V minulém díle jsme objasnili důležitost firemní filozofie jako základu firemní kultury i to, jak ji vytvořit. Předpokládejme tedy, že tento úkol už máte splněný. Sedíte nad papírem, na němž je krásně popsané poslání vaší firmy, její hodnoty i vize do budoucna. To, co před sebou vidíte, vás napňuje energií a nadšením začít svou vizi realizovat.
V této chvíli stojíte před dalším velkým úkolem – vytvořit ve firmě takovou kulturu, která převede firemní filozofii z papíru do života a fungování celé organizace.  Firemní kultura vychází z filozofie firmy, tedy z odpovědí na otázky, proč podnikáme, jakými hodnotami se řídíme a jakou máme vizi, tedy dlouhodobý cíl, který dává našemu podnikání směr.
I firmy, které nestojí na definovaném poslání a hodnotách, mohou rychle vyrůst a být po určitou dobu úspěšné. Není to ale optimální cesta. Dříve či později totiž dojdou do bodu, kdy jim silné základy budou chybět. Projeví se to například problémy se stanovením dlouhodobých cílů a strategií, při získávání nových lidí nebo problémy s udržením kvalitních lidí ve firmě. V takové chvíli je nutné se zastavit a chybějící základy vytvořit.  Síla firemní kultury a její vliv na dlouhodobý úspěch firmy jsou v posledních letech velké téma. Mnozí zakladatelé a manažeři firem už dnes chápou důležitost kultury a pečují o ni jako o největší bohatství firmy. Co tedy je firemní kultura a proč je tak důležitá
 Pokud vedete tým, nevyhnete se zpravidla tomu, že budete muset řešit i ty nepříjemné situace, jako je konflikt v týmu. Konflikty mohou být součástí přirozeného vývoje, takové „puberty“ týmu. To je období, kdy je tým ještě nezralý a nemá ujasněné některé důležité principy fungování. V každém případě je to vždy příležitost něco zlepšit.
 Konflikt je střet dvou názorů nebo protichůdných zájmů. Oběma stranám záleží na tom, o co se bojuje. Může jít o výsledek, čas, pozornost, uznání, pozici, peníze, lidi atd. Konflikt, kdy dochází k vyhrocenému chování, je hnaný strachem ze ztráty.
 Firma bez lidí by byla jen místnost plná nábytku a strojů. Lidé dělají firmu, a proto by měli stát v centru zájmu svého vedení. Dnes již přestává platit, že zákazník je ten nejdůležitější. Nejdůležitější je totiž zaměstnanec. Zaměstnanci tvoří firmu, bez nich nelze vytvářet žádné hodnoty. Ale...
 Vzpomínáte si na ten notoricky známý vtip o tom, jak lidé chtějí změnu, ale nikdo nechce měnit sám sebe? Lidé totiž změnu nechtějí. Nejsou na ni naprogramováni. Generační zkušenost je taková, že se změnou může přijít nepříjemno, nebezpečí a v krajním případě smrt. Nejbolestivější je ale změna, která se týká nás samotných.
 Firemní kultura je fenomén, kterému se věnuje stále více lidí. Je to jen trend doby, anebo je to nový způsob uvažování, který přetrvá?
 Čtyři základní fáze podle prof. Tuckmana jsou: Formování - Bouření - Normování - Fungování. Většina účastníků našich workshopů přiznala, že jejich týmy se nacházejí na rozhraní BOUŘENÍ a NORMOVÁNÍ. To je velmi náročné období pro každého manažera.
 Profesorka Virginia I. Lohr z Washington State University se zabývala studiem vlivu pokojových rostlin na lidi, kteří kolem sebe dříve květiny neměli. „Když chceš štěstí na den, opij se.
Když chceš štěstí na rok, ožeň se. Když chceš štěstí na celý život, založ si zahradu!"  Na mnohých školeních nás školitelé vedou, abychom používali participativní způsob řízení. Abychom zapojovali podřízené do řešení a používali otázku: "Co navrhuješ?" Funguje to nebo ne?
 Vést tým může být zábava i noční můra. Můžete mít nastudovány hromady moudrých knih, a stejně se nepřipravíte na všechny situace, které vám vaši lidé uchystají. Práce s týmem je jako stavba domečku z karet. Když už máte pocit, že je vše na svém místě a dokonce to tam drží, stane se, že zafouká vítr, o kterém v předpovědi nic nebylo, a domeček se sype k zemi. Je to normální. Tým je živý organismus, protože jej tvoří živí lidé.
 Vytváříte-li ve firmě otevřenou firemní kulturu, třeba Vás budou inspirovat některé z následujcích kroků
 Také si často stěžujete na to, jak těžké to je motivovat lidi k práci? Věřte, nemusí to být taková dřina. Dobrý manažer ví, co zapaluje oheň v srdci jeho lidí a ví jak dostat koně k řece.
 Po manažerech se stále častěji chce, aby se chovali jako podnikatelé. Naopak, podnikatelé se často musí chovat jako manažeři. Manažer se od podnikatelů může učit tah na branku a umění využít každou příležitost. Od podnikatele se očekává, že se naučí metodickou disciplínu manažera. S větší konkurencí a náročnějším podnikatelským prostředím se tlak na oba se stále více zvyšuje. Podíváme se na několik největších rozdílů mezi podnikateli a manažery. Je však potřeba říct, že existuje spousta podnikatelů, kteří mají spíše manažerské myšlení a řada manažerů s jasnými podnikatelskými postoji. Tyto rozdíly jsou více v myšlení než ve skutečné pozici. 9 největších rozdílů mezi manažery a podnikateli: 1. ČAS Job podnikatele vzniká ještě předtím, než vznikne samotná firma. Podnikatel ucítí příležitost, sestaví tým, najde zdroje pro jeho nový podnikatelský nápad, získá potřebný kapitál a zahájí podnikání. Manažer přijde, až byl položen základ a byznys již existuje. Práce manažera začíná dlouho po tom, co podnikatel udělal hrubou práci. Bez podnikatelů by neměli manažeři co řídit. 2. VLASTNICTVÍ Podnikatel vlastní podnik. Manažer vlastní práci. Manažer je placen za to, že vede nebo přispívá k vedení podnikatelovy firmy. 3. ZACÍLENÍ Podnikatelé se zaměřují na rozjetí a udržitelnost podnikání tváří v tvář nejistotě a riziku, zatímco manažeři se více soustředí na efektivní a účinné fungování běžícího podnikání. 4. ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ ZKUŠENOSTÍ Podnikatelé i vrcholoví manažeři jsou specialisté / experti na řízení podniků. Jsou zaměřeni na správu a růst podniku. Musí být do určité míry všeumělové. Potřebují vědět něco o všem: o vývoji produktu a designu, obchodním právu, účetnictví, komunikaci a řečnictví, investování, vedení, obchodních systémech, finančnictví, marketingu a prodeji a tak dále. Rozdíl je v tom, jak ke svým znalostem a zkušenostem došli. Podnikatelé jsou většinou samouci; učí se metodou pokusů a omylů, učí z vlastních chyb a obchodních chyb druhých. Podnikatel začíná s tím, co je k dispozici a učí se tím složitějším způsobem. To je důvod, proč také spousta úspěšných světových podnikatelů ani nedostudovala vysokou školu. Na druhou stranu, manažeři jsou obvykle důkladně vyškoleni v oblasti řízení podniku, mají svá MBA a jiné tituly. Podnikatelé získali své vzdělání často "na ulici". 5. PŘÍSTUP K CHYBÁM Podnikatelé vidí chyby jako cestu, jak se něco naučit. Prostřednictvím svých chyb zlepšují svoje dovednosti. Manažeři se snaží chyb vyvarovat, protože to je může stát práci. Jsou placeni od toho, aby nedělali chyby. Vnímají to jako podstatu své profesionality. 6. ŽIVOTNÍ PRIORITY Nejvyšší prioritou podnikatelů je svoboda: Svoboda dělat věci, jaké chtějí, svoboda žít takový život, jaký milují, svoboda se volně rozhodovat. Pro manažery je největší prioritou bezpečí. Zabezpečení přichází ve formě stabilní výplatní pásky, důchodu, benefitů, navýšení platu, pracovního zařazení, bonusů a nároků. 7. FINANČNÍ MOTIVACE Odměna podnikatelů přichází v podobě kapitálových zisků, majetku, peněžního toku a dividend, zatímco manažerům odměna přichází ve formě platu, bonusů, benefitů a společenského statusu. 8. POSTOJ K RIZIKŮM Podnikatelé mají rádi rizika a nejistoty. Pro podnikatele je riziko a nejistota součástí byznys hry. Riziko je to, co dělá hru vzrušující. Manažeři jsou častěji konzervativní a rizika nemají rádi, snaží se jim vyhnout. 9. ZÁVAZEK Podnikatelé se zavázali k podnikání ve chvíli, kdy svou firmu založili a budou podnikat, dokud nedosáhnou svého cíle. Manažeři na druhé straně mají závazek do příští výplaty. Ve chvíli, kdy jim výplatu vezmete nebo snížíte, tak odcházejí. Máte spíše podnikatelské nebo manažerské myšlení? Odpovězte si co nejupříměji na následující otázky:
Každá odpověď ANO je bod pro Vás a Vašeho podnikatelského ducha. Na sedmou otázku musí odpovědět ANO manažer i podnikatel. Jak zajistit to, aby se Vaši manažeři chovali více jako podnikatelé? Změňte přístup k chybám, a tím i k rizikům. Podporujte manažery, aby se naučili využívat riskantních situací i za cenu toho, že udělají chyby. Chyby jim dají novou zkušenost - často cennější než všechna MBA světa. Buďte tolerantní k chybám, ale vyžadujte, aby se z nich dotyčný učil . Chtějte vědět, co si z takové situace odnesl, co bude příště dělat jinak? „Největší chyba, kterou v životě můžete udělat, je mít pořád strach, že nějakou uděláte.“
Elbert Hubbard |
Kategorie
All
Archív
October 2020
|
RSS Feed