Už jste objevili tajemství motivace?

Manažeři se často ptají, jak motivovat své zaměstnance. Úspěšní lídři odpověď znají již dávno. A není to nic složitého.
​
Tajemství zaujetí se skrývá ve třech základních krocích:

1. SMYSL.
Lidé pracují lépe, samostatněji a radostněji, pokud vědí, jaký má jejich práce smysl. Pokud jste tedy mistři v delegování, ale zapomínáte při zadávání úkolů začít slovíčkem "PROTOŽE", riskujete, že vaše zadání spadne na dno šuplíku. Ve všech našich workshopech, kdy zaměstnanci pracovali na hodnotách svých týmů, vždy padlo slovo SMYSL nebo SMYSLUPLNOST.
Pamatujte proto na to, že pro každého z nás je důležité vědět, k čemu naše práce je. A to i když je jen malou součástí velkého soukolí. Na začátku porady, při zahájení projektu, při delegování nového úkolu, pokaždé nezapomeňte začít tím, jaký to má smysl. A klidně to několikrát v průběhu zopakujte.

2. ZÁJEM.
Ano, Váš zájem. Váš opravdový a upřímný zájem o pracovníka jako člověka. Znáte dobře své lidi? Víte, co mají rádi, co je trápí a co je vnitřně motivuje? Pokud ano, je to skvělé. Pokud neumíte odpovědět na to, jaké jsou koníčky vašich podřízených, co je teď nejvíce zatěžuje nebo naopak v jaké práci nacházejí smysl, zkuste něco změnit.
​
Vyjadřovat zájem je přitom velmi snadné. Vyžaduje pouze dvě základní dovednosti: umění se ptát a umění naslouchat. Ptejte se otevřenými otázkami, pokládejte vždy jen jednu otázku - ne několik za sebou - a poté naslouchejte. Naslouchání je práce dvou čidel - uší a očí. Sledujte, jak daná osoba odpovídá, jak se při tom chová - je nervozní, vybírá pečlivě slova, chce komunikovat? Když nasloucháte, tak pouze podporujte druhého v jeho odpovědích. Neodpovídejte za ně, nepřemýšlejte dopředu o další otázce, ale dávejte pozor na to, co vám váš člověk sděluje. Na závěr poděkujte za čas a upřímnost.

3. OCENĚNÍ.
Všímáte si spíš těch nepovedených věcí a povedené považujete za standard? Je to velmi častý přístup. A vězte, je to chyba. Samozřejmě, že nezdary je třeba napravovat. O tom není sporu. Stejně tak je ale třeba ocenit, pokud se něco výborného podaří. Malé děti se učí tím, že je chválíme za to, co udělají správně. Dospělí fungují stejně. Po pochvale se dostaví velmi příjemný pocit uspokojení/nasycení a chuť dělat věci alespoň tak dobře, jako doteď. Ne-li lépe.
Ocenění není ale zpráva jen pro příjemce. Je to zpráva také pro zbytek týmu. Pokud oceňujete například na týmové poradě, dáváte tak zprávu o tom, jaké chování považujete za žádoucí. Ostatní tak automaticky vědí, co je od nich vyžadováno.

Oceňujte to, co je vyjímečně dobré. Pochvala má být upřímná, věcná, ve správný čas a na správném místě. Může být vyjádřena jednou větou, oceněním před ostatními nebo pokud jde o větší úspěch i hodnotným darem (večeře pro dva např.).

Pokud mají lidé pocit, že jejich práce dává smysl, že o ně má jejich nadřízený zájem jako o člověka a dokáže je spravedlivě ocenit, kdykoliv se jim podaří něco zvládnout, jsou loajální, spokojení a motivovaní. A takové lidi je přeci radost vést. Nebo ne?

autorka: Simona Bodláková